Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

ZÁKON 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu

Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb.
Změna: 306/2008 Sb.
Změna: 85/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 329/2011 Sb., 366/2011 Sb., 409/2011 Sb.
Změna: 399/2012 Sb., 401/2012 Sb.
Změna: 44/2013 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

(1)   Tento  zákon  stanoví  životní  minimum  jako  minimální  hranici peněžních příjmů (dále jen „příjem“) fyzických osob (dále jen „osoba“) k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum  jako  minimální  hranici  příjmů  osob,  která  se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

(2)  Tento  zákon  dále  upravuje  způsob  posouzení,  zda  příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.

(3)  Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy

§ 2 Životní minimum jednotlivce

Částka   životního  minima  jednotlivce  činí  měsíčně  3  410  Kč.  Za jednotlivce  se  pro  účely  tohoto  zákona  považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4.

§ 3 Životní minimum společně posuzovaných osob

(1) Pokud je osoba pro účely tohoto zákona posuzována společně s jinými osobami  (§  4), jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob.  Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby,  které  nejsou  nezaopatřenými  dětmi,  a poté osoby, které jsou nezaopatřenými  dětmi.  V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se  pořadí  stanoví  podle  věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby  rozhodným  pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba  dosáhne  v  kalendářním  měsíci,  za  který  je  životní minimum zjišťováno.

(2)  Částka  životního  minima  osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč.

(2)  Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

a) 2 830 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

b) 2 450 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

c) 2 140 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

d) 1 740 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

(4)  Životní  minimum  osob,  které se pro účely tohoto zákona posuzují společně,  se  stanoví  jako  úhrn částek životního minima všech těchto osob.

(5)  Nezaopatřenost  dítěte  se  pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.)

§ 4

(1)  Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují

a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

b)  manželé  nebo  partneři  podle zvláštního právního předpisu; za partnera  se  pro  účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě  právních  předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto  právní  předpisy  upravují  vzájemnou  vyživovací  povinnost mezi partnery,

c) rodiče a

1. nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

2. zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d),

d)  jiné  osoby,  které  společně  užívají  byt, s výjimkou osob, které písemně  prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

(2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá  místnost,  který  podle  rozhodnutí  stavebního  úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

(3)  Pokud  bylo  nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s  druhým  rodičem,  nestanoví-li  tento zákon jinak. V případě svěření dítěte  do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů.  Rodiče  mohou  měnit  toto  prohlášení  nejdříve  po  uplynutí kalendářního  měsíce.  Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely  tohoto  zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního  předpisu, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé  nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě  rozhodnutí  příslušného  orgánu;  v  tomto  případě  není dítě posuzováno společně se svým rodičem. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření  dítěte  do  péče  nahrazující  péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a)  rozhodnutí  soudu  o  svěření  dítěte  do  výchovy  jiné  osoby než rodiče,

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,

c)  rozhodnutí  orgánu  vykonávajícího sociálně- -právní ochranu dětí o péči  budoucího  osvojitele  o dítě  nejméně  po  dobu  3  měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,

d) rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem,

e)   rozhodnutí  soudu  o  svěření  dítěte  do  pěstounské  péče  podle zvláštního právního předpisu,

f)  rozhodnutí  orgánu  vykonávajícího  sociálně-právní  ochranu dětí o dočasném  svěření  dítěte  do  péče  osoby,  která  má  zájem  stát  se pěstounem, podle zvláštního právního předpisu,

g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě

(5)  Nezaopatřené  dítě  se  neposuzuje  společně s rodiči, pokud je na základě  rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)  pro  péči  o  děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje  zaopatření  v  ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li  tento  ústav  (zařízení)  dětem  stravování,  ubytování a ošacení.

(6)  Pokud  společně  užívají byt osoby, které lze společně posuzovat v rámci  dvou  nebo  více  okruhů společně posuzovaných osob, má přednost společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí; v ostatních případech se  okruh  společně  posuzovaných osob stanoví podle jejich souhlasného prohlášení.  Osamělý  rodič  společně  užívající byt se svými rodiči se však posuzuje i s dítětem společně s rodiči.

(7)  Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se   přechodně,  z  důvodů  soustavné  přípravy  na  budoucí  povolání, zdravotních  nebo  pracovních,  jakož  i  z  důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení.

(8)   Osoba,   která   je  ve  vazbě,  ve  výkonu  ochranného  opatření zabezpečovací   detence  nebo  ve  výkonu  trestu  odnětí  svobody,  se nepovažuje  za  osobu  společně  posuzovanou, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost  nastala,  za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále  trvá;  to  neplatí, jde-li o společné posuzování matek s dětmi, které  mají  ve  své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.

§ 5 Existenční minimum

(1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 200 Kč.

(2)   Existenční  minimum  nelze  použít  u  nezaopatřeného  dítěte,  u poživatele  starobního  důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

§ 6 Posuzování příjmů

(1)  Pro  posouzení  toho,  zda  příjem osoby dosahuje částky životního minima   nebo   existenčního   minima,   se   porovnává   úhrn   jejích započitatelných  příjmů  s  částkou  životního minima nebo existenčního minima.  Pokud jsou však osoby posuzovány podle tohoto zákona společně, porovnává  se  úhrn  započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob.

(2)  Nestanoví-li  zvláštní  právní  předpisy jinak, zjišťují se příjmy posuzovaných  osob  vyplacené  v  kalendářním  měsíci,  který předchází kalendářnímu  měsíci,  v  němž  se  posuzuje,  zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.

§ 7

(1) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují

a) příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů,

b) funkční požitky uvedené v zákoně o daních z příjmů,

c)  příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů,

d) příjmy z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů

e) příjmy z pronájmu uvedené v zákoně o daních z příjmů,

f)  ostatní  příjmy  uvedené  v  zákoně  o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku,

a  to  po  odpočtu  výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,  po  odpočtu  daně z příjmů a pojistného na důchodové spoření, pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti  a  pojistného  na  všeobecné  zdravotní pojištění, pokud nebyly  pojistné  a  příspěvek  zahrnuty  do  těchto  výdajů;  příjmy z podnikání  jsou  však  u  osoby,  která  je  poplatníkem  daně z příjmů stanovené   paušální  částkou  podle  zákona  o  daních  z  příjmů, předpokládané   příjmy,  a  výdaji  vynaloženými  na  jejich  dosažení, zajištění  a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou.

(2) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona dále považují

a) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

b) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

c) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

d)  výživné  a  příspěvek  na  výživu  rozvedeného manžela a neprovdané matce,  s výjimkou těch uvedených příjmů, které byly vyplaceny z příjmů osoby,  která se pro účely stanovení započitatelných příjmů považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která takové příjmy přijala,

e)  dávky  státní  sociální  podpory  a  dávky  pěstounské  péče, s výjimkou příspěvku na bydlení a jednorázových dávek,

f) příspěvek na živobytí,

g)  mzdové  nároky  vyplacené  Úřadem  práce České republiky – krajskou pobočkou,  popřípadě  pobočkou  pro  hlavní  město Prahu podle zákona o ochraně  zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,

h)  příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou od této  daně  osvobozeny, nejde-li o příjmy uvedené v písmenech a) až

g) nebo v odstavci 5, s výjimkou

1.  příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků osvobozených od daně z  příjmů  fyzických  osob, kromě příjmů uvedených v písmenech i) a j),

2.  příjmů  z  prodeje  nemovitostí  a  z  odstupného  za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,

3.  přijaté náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku,   plnění  z  pojištění  odpovědnosti  za  škody  a  finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,

4. peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

5. sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,

6. podpory a příspěvků z prostředků nadací a občanských sdružení,

7.  příjmů plynoucích z doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

8. příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok  na  příspěvek  na  péči podle zákona o sociálních službách, je-li  tato  péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,

9. stipendií,

10.   příjmů   ve  formě  náhrady  účelně,  hospodárně  a  prokazatelně vynaložených  výdajů  spojených  s  darováním  a  odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

11.  náhrad  (příspěvků) pobytových výloh poskytovaných orgány Evropské unie  zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie,

12. příjmu plynoucího ve formě daňového bonusu, a  to  ve  výši  po  odpočtu  výdajů  vynaložených  na jejich dosažení, zajištění  a  udržení,  které  se  pro  tento účel stanoví obdobně jako takové  výdaje  pro  určení  základu  daně  podle  zákona  o  daních  z příjmů,

i)  zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v  cizí  měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních  sborů  vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo  mezinárodních  bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu  působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na  jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně  jako  takové  výdaje  pro  určení  základu daně podle zákona o daních z příjmů,

j)  příjem  získaný  ve  formě  náhrady  mzdy,  platu  nebo odměny nebo sníženého   platu   nebo   snížené  odměny  za  dobu  dočasné  pracovní neschopnosti  nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

k) další opakující se nebo pravidelné příjmy.

(3)  Za  příjem  se  považují  též  příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným  v odstavcích 1 a 2 v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po  odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4)  Je-li  příjem  uvedený  v  odstavcích  1 a 2 vyplácen v cizí měně, přepočte  se  na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní  bankou  platného  k  prvnímu  dni období, za které se zjišťuje příjem,  není-li  dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní  banka  nevyhlašuje  příslušný  kurs, se použije kurs této měny obvykle  používaný  bankami  v České republice k prvnímu dni období, za které  se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně  z  příjmů  podle  zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.

(5)  Za  příjem  se nepovažuje příspěvek na péči, část příspěvku na úhradu  potřeb  dítěte  náležející  z  důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické  osoby  ve  stupni  I  až  IV,  příspěvek  na mobilitu, příspěvek  na zvláštní pomůcku a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních  právních  předpisů. Za příjem se dále nepovažuje příjem plynoucí  z  titulu  spravedlivého  zadostiučinění přiznaného Evropským soudem  pro  lidská  práva  ve  výši, kterou je Česká republika povinna uhradit,  nebo  z  titulu  smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem  pro  lidská  práva  ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.

§ 8

Způsob  zápočtu  příjmů  z  podnikání  nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti

(1)  Za  započitatelný  příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c), považuje

a)  částka  odpovídající  měsíčnímu  průměru  těchto  příjmů  za období uvedené  v  daňovém  přiznání  za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní  měsíce,  v  nichž  byla  alespoň  po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c),

b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických  osob  stanovené  paušální  částkou  podle  zákona o daních z příjmů, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Za započitatelný příjem osoby uvedené v odstavci 1 se však považuje nejméně   částka  ve  výši  50  %  měsíční  průměrné  mzdy  v národním hospodářství  za  předchozí  kalendářní  rok  s  tím, že tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních  věcí  na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným  ve  Sbírce  zákonů.  Tato  částka se považuje za minimální příjem  osoby  uvedené  v  odstavci  1 vždy od 1. července roku, v němž došlo  k  vyhlášení  průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní  rok,  do 30. června následujícího kalendářního roku. Částka uvedená  ve  větě  první  se  nepoužije,  jde-li  o  osobu vykonávající výdělečnou  činnost,  která  se  považuje  podle  zákona  o  důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo o osobu, jejíž  činnost  se  nepovažuje  podle  zákona o důchodovém pojištění za činnost  osoby  samostatně  výdělečně  činné  proto,  že  tuto  činnost nevykonává soustavně.

(3) U osoby samostatně výdělečně činné, která nemá příjem ze samostatné výdělečné  činnosti,  ale  nepřerušila  výkon této činnosti ani jí tato činnost  nebyla  pozastavena,  se  za  příjem považuje částka uvedená v odstavci  2;  to neplatí, jde-li o osobu vykonávající činnost, která se považuje  podle  zákona  o důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo o osobu, jejíž činnost se nepovažuje podle zákona  o  důchodovém  pojištění  za činnost osoby samostatně výdělečně činné proto, že tuto činnost nevykonává soustavně.

(4) U osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto  příjmů  za  zdaňovací  období  předcházející takovému období. V případě,   že   tato   osoba   v   předcházejícím   zdaňovacím   období podnikatelskou   ani   jinou   samostatnou   výdělečnou  činnost  ještě nevykonávala,  vychází  se nejméně z poloviny částky uvedené v odstavci

2. U osoby, na kterou se nevztahuje nejnižší započitatelný příjem podle odstavce  2,  se  vychází  z poloviny částky uvedené v odstavci 2 až do konce  kalendářního  měsíce,  ve kterém podá daňové přiznání, nebo sama určí výši příjmu, pokud není povinna podat daňové přiznání.

§ 9

Zvýšení částek životního a existenčního minima

(1)  Částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního  minima  stanovenou  v  §  5  odst.  1  může  vláda zvýšit nařízením  v  pravidelném  termínu  od  1. ledna, a to podle skutečného růstu   nákladů   na  výživu  a  na  ostatní  základní  osobní  potřeby vyjádřeného   růstem   příslušného   indexu   spotřebitelských  cen  za domácnosti  celkem (dále jen „příslušný index spotřebitelských cen“) ve stanoveném   rozhodném   období   za   podmínky,   že  příslušný  index spotřebitelských  cen  vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %.

(2)  Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst.  2  a  3  a  částku  existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 zvýšit též v mimořádném termínu.

(3)  Rozhodné  období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto  období  je  kalendářní  měsíc  následující  po posledním měsíci předchozího  rozhodného  období  při posledním zvýšení částek životního minima  a existenčního minima a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení  částek  životního  minima  a existenčního minima v pravidelném termínu  je  září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve  kterém  dojde  ke  zvýšení  částek  životního minima a existenčního minima; v případě, kdy došlo ke zvýšení životního minima a existenčního minima v mimořádném termínu, je prvním měsícem tohoto období kalendářní měsíc následující po posledním měsíci zohledněném mimořádným zvýšením.

(4)  Růst  příslušného  indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

§ 10 Přechodné ustanovení

Pro účely prvního zvýšení částek životního minima a existenčního minima podle tohoto zákona je prvním měsícem rozhodného období říjen 2006.

§ 11 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:
1. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
2.  Nařízení  vlády č. 245/1994 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a dávky pěstounské péče.
3.  Nařízení  vlády č. 281/1995 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
4.  Nařízení  vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
5.  Nařízení  vlády č. 123/1997 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
6.  Nařízení  vlády  č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
7.  Nařízení  vlády  č. 56/2000 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
8.  Nařízení  vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
9.  Nařízení  vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
10. Nařízení vlády č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima.

§ 12 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.

Finanční tip: Máte momentálně hluboko do kapsy a chcete si půjčit peníze? Mohla by se vám hodit tato Půjčky na směnku &“8211. Nebo se můžete podívat co vám nabízí tato výhodná finanční nabídka: Půjčky do 50 000 Kč bez příjmu na ruku ihned. Uvidíte, že nebudete zklamáni.

Štítky: , , , , , , , , ,

Diskuse: Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

Zapojte se do diskuse:

Jsme velmi rádi, že jste se rozhodli zapojit do naší diskuse. Mějte prosím na paměti, že všechny komentáře v diskusi podléhají kontrole a schválení administrátorem. Váš komentář se tedy zobrazí až s menším zpožděním. O zveřejnění nebo zamítnutí, a o reakcích na váš komentář Vás budeme informovat na zadanou emailovou adresu. Všechny komentáře, které nejsou v souladu se zákony ČR a obecně s dobrými mravy budou zamítnuty. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.

Zvolte si svůj obrázek:

Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.

Vyhledávání
Poradna a diskuze
  • Jana Králová, Sociální-dávky-2014.euDobrý den, porodné se momentálně vyplácí jen při narození prvního... více »
  • HanaPro Zuzanu z 25.dubna 2014: určitě jste z Prahy 7,... více »
  • ludmilaDOBRY DEN.SKONCILAM POBIRAT RODICOVSKY PRISPEVEK.MAM 2,3MESICE HOLCICKU.NA CO MAM NAROK,MAM... více »
  • zachovalovádobrý den matka samoživitelka má nárok na příspěvek nebo úlevu... více »
  • Danieladobrý den, mám 1 dítě a ted čekám dvojčata.Mám nárok... více »
  • Jana Králová, Sociální-dávky-2014.euDobrý den, ano je to tak že maximální délka nemocenské... více »