Doplatek na bydlení je jednou ze dvou hlavních dávek poskytovaných v případě hmotné nouze.
Doplatek na bydlení je jednou ze dvou hlavních dávek poskytovaných v případě hmotné nouze. Tou druhou je příspěvek na živobytí. Nárok na doplatek na bydlení vzniká pouze ve specifických případech. Obvykle žadatel nejprve dostává klasický příspěvek na bydlení. Pokud je ve hmotné nouzi, má nárok především na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení se přiznává až ve chvíli, kdy ani s těmito dvěma dávkami nezůstává po zaplacení nákladů na bydlení alespoň částka živobytí.
POZOR: doplatek na bydlení je jiná dávka než příspěvek na bydlení. Na příspěvek na bydlení má nárok mnohem širší skupina žadatelů. Doplatek na bydlení je určený pouze pro případy hmotné nouze.
Od začátku roku 2024, platí novela zákona o státní sociální podpoře, která výrazněji mění podmínky pro sociální dávky a dávky hmotné nouze. Změn je hned několik:
Všechny změny ve výsledku mohou mít vliv na výpočet příspěvku na bydlení:
Hlavním cílem sociální dávky doplatek na bydlení je umožnit uhradit odůvodněné náklady na bydlení tak, aby jednotlivci nebo rodině (resp. skupině společně posuzovaných osob), zůstala k dispozici alespoň částka na živobytí.
Pokud tedy po zaplacení všech odůvodněných nákladů na bydlení (co se sem započítává, viz dále), nezůstane částka na živobytí (co je to částka živobytí viz dále), a to i přes to, že již byl přiznán příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí, pak se vyplácí ještě doplatek na bydlení.
Základní podmínky tedy jsou:
Druhý případ, kdy vzniká nárok na doplatek na bydlení, jsou situace, kdy žadatel nemá nárok na klasický příspěvek na bydlení. Jedná se o případy, kdy žadatel není vlastníkem nebo nájemcem bytu nebo domu. Ve specifických případech může být nárok na doplatek na bydlení uznán i bez splnění této podmínky.
Třetí případ je situace, kdy žadatel nesplňuje nároky na příspěvek na živobytí. Pokud příjem sice přesáhl částku živobytí, ale současně ne více než o 30%, pak může být přiznán nárok na doplatek na bydlení i bez toho, že by byl schválen příspěvek na živobytí.
Částka živobytí je stanovena zákonem o pomoci ve hmotné nouzi. Zjednodušeně se dá říci, že u nezaopatřených dětí odpovídá částka živobytí jejich životnímu minimu. U dospělých osob ,pak částka živobytí, odpovídá existenčnímu minimum jednotlivce.
V případě, že jsou splněny všechny zákonné podmínky, může být částka živobytí u dospělé osoby zvýšena z úrovně existenční minimum (což je aktuálně 3130 Kč) až na úroveň životní minimum jednotlivce (což je aktuálně 4860 Kč). Typicky se jedná o případy, kdy si osoba ve hmotné nouzi snaží všemi dostupnými prostředky zvýšit svůj příjem (evidence na úřadu práce, prodej majetku, uplatnění všech nároků a pohledávek).
Částka živobytí pak může být dále zvýšena v případech, kdy ošetřující lékař nařídí nutnost dietního stravování. Toto se týká jak dospělé osoby, tak i nezaopatřeného dítěte. V obou případech se částka živobytí navyšuje o příslušné sumy podle typu diety.
Pro účely nároku na dávky hmotné nouze – tedy nejenom pro doplatek na bydlení, ale i pro příspěvek na živobytí se jednotlivé příjmy posuzují takto:
Výsledkem toho, je pak součet všech příjmů, všech společně posuzovaných osob. Pro posouzení nároku na doplatek na bydlení se tedy počítají nižší příjmy, než mohou být ty skutečné. Důvodem je snaha zohlednit to, jestli se jedná o aktivní příjem (žadatel se aktivně snaží zvýšit svůj příjem = pak má ve výsledku nárok na vyšší podporu), nebo jestli se jedná jen o pasivní příjem (jiné dávky a podpora).
Jako příjem se nezapočítává přídavek na bydlení nebo příspěvek na živobytí popř. i některé další příjmy (např. odměna za darování krve apod. – viz přesný výčet v zákon o životním a existenčním minimu).
Mezi odůvodněné náklady na bydlení se započítávají především následující položky:
Přesný výčet, co vše může být zahrnuto mezi odůvodněné náklady na bydlení, viz paragraf 36 – zákon o hmotné nouzi.
(*) v oprávněných případech nemusí být uznány celkové zaplacené náklady za energie, ale pouze ty které jsou považovány za nezbytně nutné (např. pokud by osoba ve hmotné nouzi platila za vytápění bazénu na zahradě, tyto náklady uznány nebudou)
Podobně jako u přídavků na bydlení, i u doplatku platí, že může být vyplácen jen po omezenou dobu. To znamená, že i když osoba splňuje podmínky na doplatek na bydlení trvale, bude jí vyplácen maximálně po dobu 84 měsíců v průběhu 10 roků (výjimkou jsou osoby nad 70 roků, nebo další zvláštní případy).
V případě nároku, se doplatek na bydlení vyplácí pravidelně každý měsíc.
O doplatek na bydlení je možné žádat na příslušné pobočce Úřadu práce. Vzhledem k tomu, že v běžných případech by měl žadatel nejprve získat nárok na příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí, o doplatek na bydlení se žádá až následně.
Žádost se podává prostřednictvím tohoto formuláře: Formulář: Žádost o doplatek na bydlení. Kromě toho může být potřeba doložit i další dokumenty jako:
S tím, co a jak v případě doplatku na bydlení vyplnit, vám nejlépe poradí přímo na Úřadu práce. Pokud máte nějaký dotaz, nebo si nevíte rady, zkuste napsat svou otázku do diskuse pod tímto článkem a my se vám pokusíme poradit.
Finanční tip: Máte momentálně hluboko do kapsy a chcete si půjčit peníze? Mohla by se vám hodit tato Půjčka do 30000 Kč. Nebo se můžete podívat co vám nabízí tato výhodná finanční nabídka: Půjčky na směnku ihned k vyplacení. Uvidíte, že nebudete zklamáni.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.