V této kalkulačce si můžete sami spočítat, kolik by byla vaše podpora v nezaměstnanosti.
Zajímalo by vás, kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2020? Chtěli byste vědět, s čím můžete počítat, pokud v roce 2020 přijdete o zaměstnání? Jaká je maximální podpora v nezaměstnanosti, a jak to mají s nárokem na podporu studenti, ženy po rodičovské nebo OSVČ?
V této kalkulačce si můžete sami spočítat, kolik by byla vaše podpora v nezaměstnanosti. Dozvíte se, jaké jsou podmínky a na co všechno máte nárok.
Od začátku roku 2024, se zvyšuje maximální podpora v nezaměstnanosti a maximální podpora při rekvalifikaci.
Od 1. 1. 2024, se mění i některé podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dochází ke zpřísnění podmínek, bude nutná delší minimální odpracovaná doba (při opakované žádosti o podporu). Odstupné už nebude mít vliv na výplatu podpory.
Aktuální kalkulačku podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 najdete zde.
Na podporu, mohou mít nárok i OSVČ, po skončení nebo přerušení podnikání – viz. Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ v roce 2024.
Výše podpory v nezaměstnanosti vychází z vašeho příjmu v zaměstnání. Pro výpočet výše podpory se vychází z průměrné čisté mzdy v posledním zaměstnání. Průměrná mzda se počítá z posledního kalendářního čtvrtletí. Výše podpory v nezaměstnanosti je pak odstupňována podle doby, po kterou ji dostáváte:
Doba, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, je určena věkem nezaměstnaného. Čím vyšší věk, tím delší doba poskytování podpory v nezaměstnanosti. To je dáno tím, že lidé ve vyšším věku mají obvykle větší obtíže s nalezením nového zaměstnání:
V předchozích odstavcích bylo řečeno, že podpora v nezaměstnanosti odpovídá určitému procentu z poslední průměrné čisté mzdy. Současně ale platí omezení, kolik může být maximální podpora v nezaměstnanosti. Je stanovena určitá maximální hranice, a více peněz už tedy od Úřadu práce nemůžete dostat:
Podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti jsou již několik roků stále stejné. Základním předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je to, že žadatel v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu „pracoval“ alespoň 12 měsíců.
Resp. přesněji to nemusí být práce v zaměstnání, rozhodujícím faktorem je doba účasti na důchodovém pojištění. Nárok na podporu tak mají třeba i OSVČ, kteří ukončili podnikání. Pokud si nejméně 12 měsíců platili sociální (důchodové) pojištění.
Nárok na podporu ale vzniká i započítáním tzv. náhradní doby zaměstnání. To se vztahuje třeba na ženy, po skončení mateřské nebo rodičovské. Jim se započítává doba péče o dítě do 4 roků stejně, jako by po tu dobu pracovali. Náhradní doba zaměstnání se vztahuje i na další případy.
Pokud žadatel o podporu v nezaměstnanosti dostal při ukončení zaměstnání vyplaceno odstupné, pak to má vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Je to tak, že za měsíce, za které je vyplaceno odstupné, se nevyplácí podpora v nezaměstnanosti.
V praxi to znamená, že ten kdo dostane odstupné za tři měsíce, pak první 3 měsíce na Úřadu práce nedostává podporu v nezaměstnanosti. Tím o ni ale nepřichází. Výplata podpory v nezaměstnanosti se pouze po ty 3 měsíce odloží. A od 4 měsíce pak nezaměstnaný začne dostávat podporu. Takže pak za 4 a 5 měsíc na úřadu práce dostává 65% průměrné mzdy, za 7 a 8 měsíc 50% průměrné mzdy a po zbytek doby (7 – 7 měsíců) dostane 45%.
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok i podnikatelé (OSVČ, živnostníci), kteří splní podmínky. Pokud tedy v posledních dvou letech nejméně 12 měsíců podnikali a platili sociální (důchodové) pojištění, pak jim vzniká nárok na podporu stejně jako zaměstnancům.
Výše podpory v nezaměstnanosti vychází z toho, jaký má OSVČ vyměřovací základ. Pokud má OSVČ roční příjem například 1 milión korun a uplatňuje náklady paušálem 60%, pak je jeho roční vyměřovací základ 200 000 Kč (jedna polovina ze „zisku“). V takovém případě pak výše podpory v nezaměstnanosti odpovídá čisté mzdě ve výši 16 666 Kč. Není tedy příliš vysoká.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti je i po skončení mateřské (resp. rodičovské) dovolené. V takovém případě ale někdy není možné vypočítat podporu z posledního zaměstnání. Pokud například žena ukončí zaměstnání už před porodem, a pak je 3 nebo 4 roky doma s dítětem, tak sice má nárok na podporu, ale její výše se nedá počítat ze zaměstnání, které měla někde daleko v minulosti.
V takovém případě (a i v jiných případech, kdy se podpora nemůže počítat z příjmu v posledních 2 letech), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví na základě průměrné mzdy v ČR:
Studenti po skončení studia na střední nebo vysoké škole, zpravidla nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Doba studia se nezapočítává jako „odpracovaná“ doba. Na podporu v nezaměstnanosti by měl student nárok, jen pokud by v posledních dvou letech během studia pracoval (například formou práce na DPČ – dohoda o pracovní činnosti, kdy by za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění).
Akční nabídka: Máte hluboko do kapsy? Potřebujete finanční injekci a nevíte, kde sehnat peníze? Máme tady výhodnou akční nabídku – Smart půjčka – půjčka až 70000 Kč i pro důchodce (starobní, invalidní). Nebo se také podívejte na další nabídku solidní a ověřené půjčky – Půjčka pro matky na mateřské dovolené – až 70000 Kč v hotovosti. Získejte peníze ještě dnes. Šance na schválení pro každého žadatele.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.