Zatímco v posledních letech byl růst důchodů omezen, díky snahám ušetřit peníze a snížit schodek státního rozpočtu, od příštího roku (tedy od 1. 1. 2015) plánuje vláda návrat zpět k původní praxi pravidelného zvyšování důchodů.
V dubnu 2014 schválila vláda vedená premiérem Bohuslavem Sobotkou navýšení důchodů od 1. 1. 2015. Zatímco v lednu 2014 se průměrný důchod zvýšil jen cca o 45 Kč (více o zvýšení důchodů v roce 2014 najdete zde), od příštího roku by měly důchody narůst o podstatně vyšší sumu. V následujícím souhrnu jsme pro vás připravili základní informace o tom, jaké jsou plány na valorizaci důchodů od začátku roku 2015.
Od 1. 1. 2024, se budou zvyšovat všechny důchody o 360 Kč. V roce 2024, se bude valorizovat pouze základní složka důchodu (nově 4400 Kč). Procentní (zásluhová) část důchodu se nemění.
Všichni důchodci dostanou přidáno stejně. Starobní, invalidní, vdovské, vdovecké nebo sirotčí důchody se zvýší o 360 Kč měsíčně.
V září 2023, byly definitivně schváleny nové podmínky pro výpočet valorizace a pro předčasné důchody. Nové podmínky platí od 1. října 2023.
Zatímco v posledních letech byl růst důchodů omezen, díky snahám ušetřit peníze a snížit schodek státního rozpočtu, od příštího roku (tedy od 1. 1. 2015) plánuje vláda návrat zpět k původní praxi pravidelného zvyšování důchodů. V roce 2015 by toto pravidelné navýšení vycházelo v průměru na cca 150 Kč. Vláda zároveň ale schválila mimořádného navýšení, které má alespoň částečně kompenzovat pomalejší růst důchodů v předchozích dvou letech (2013 a 2014).
Vládní návrh nyní ještě musí projít schválením v poslanecké sněmovně, ale tam mají vládní strany většinu, se schválením tohoto navýšení by tedy neměl být velký problém. I když už nyní zaznívají hlasy, že plánované navýšení je příliš nízké. Například předseda Rady seniorů ČR, pan Zdeněk Pernes uvádí, že částka by se měla pohybovat nejméně někde kolem 280 Kč měsíčně, aby se tím kompenzoval propad z posledních dvou let.
Průměrný důchod byl v ČR v lednu 2014 ve výši 10 970 Kč. Průměrné navýšení o 205 Kč by tedy znamenalo růst průměrného důchodu na částku 11 162 Kč. Vzhledem k objemu finančních prostředků, které státní rozpočet vydává na úhradu důchodů, to současně znamená, že na důchody bude muset být uvolněno o 5 miliard korun více.
Jen pro představu, například v lednu 2014 pobíralo nějaký důchod 2 860 000 obyvatel. V tomto celkovém součtu jsou zahrnuty jak starobní důchody, tak i invalidní, sirotčí, vdovské nebo vdovecké důchody. Lidí, kteří pobírali starobní důchod, je celkem 1 730 000. Při průměrném důchodu ve výši 10 970 Kč tak měsíčně stát vydá na důchody 18.978.100.000 (tedy cca 19 miliard korun), což za rok představuje přibližně 228 miliard korun.
Kromě samotné valorizace důchodů vláda současně rozhodla i o navýšení platby, kterou stát platí za státní pojištěnce. Tyto platby by měly vzrůst o 58 Kč měsíčně ze současných 787 Kč na 845 Kč. Tím by se měl zvýšit příjem systému veřejného zdravotního pojištění o cca 2,1 miliardy korun za rok 2015. Tyto prostředky budou použity na kompenzaci výpadku příjmů poskytovatelů lůžkové zdravotní péče z regulačních poplatků za hospitalizaci, které byly zrušeny nálezem Ústavního soudu, což přispěje ke stabilizaci hospodaření zdravotnických zařízení.
Společně s rozhodnutím o jednorázovém navýšení důchodů v roce 2015 se vláda rozhodla vrátit zpět k praxi z minulých let, která byla dočasně zrušena v rámci úsporných opatření. I v následujících letech by se tak měly důchody zvyšovat pravidelně každý rok vždy o míru inflace (ta se do výpočtu zohlední celá) a dále pak o jednu třetinu růstu průměrné mzdy. Zvýšení se týká jak starobních důchodů, tak i těch invalidních, sirotčích nebo vdoveckých a vdovských.
V české republice mají lidé na starobní důchod nárok ve chvíli, kdy dosáhnout potřebné doby pojištění, což je aktuálně 25 roků. Tím se Česká republika řadí mezi země, kde jsou podmínky pro odchod do důchodu poměrně příznivé. V některých jiných evropských zemích je požadována doba pojištění často i 40 roků. A ten, kdo nezíská potřebný počet let pojištění, pak nemá nárok na penzi, a je odkázán jen na sociální dávky, které jsou podstatně nižší než minimální důchod. V Nizozemí a v Belgii je dokonce minimální doba stanovena na 45 roků. To by u běžného vysokoškoláka, který studuje do 25 roků, znamenalo odchod do důchodu nejdříve v 70 letech.
Akční nabídka: Potřebujete sehnat peníze a nevíte si rady? Podívejte se na tuto finanční nabídku – Půjčka 10000 ihned. Uvidíte že budete spokojeni. A když ne tak zkuste ještě tuto – Půjčka 20 000 Kč – ověřené půjčky na směnku. Je to zaručený způsob jak získat peníze.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.