Nemocenská po skončení pracovního poměru

Co dělat když onemocníte po skončení pracovního poměru? Kdy máte nárok na nemocenskou, a kdy ne? A jaké jak to celé funguje? V následujícím textu se podívám na některé situace, do kterých se může dostat zaměstnanec, který po skončení pracovního poměru onemocní. Podíváme se na případy, kdy ještě vzniká nárok na nemocenské dávky, a kdy již ne.

Nemocenská a nemocenské dávky

Základním předpokladem pro nárok na nemocenské dávky je to, že zaměstnanec (nebo OSVČ) je účasten na nemocenském pojištění. Pro každou skupinu (zaměstnanci vs. OSVČ) platí trochu jiné podmínky.

Zatímco zaměstnanec (v klasickém pracovním poměru) je nemocensky pojištěn od prvního dne trvání pracovního poměru (a má tak již od prvního dne na placenou nemocenskou), u OSVČ je to jiné. OSVČ si musí platit nemocenské pojištění. Jeho placení je dobrovolné, a tak si ho platí jen část živnostníků. Aby měl živnostník nárok na placenou nemocenskou, musí si minimálně 3 kalendářní měsíce platit nemocenské pojištění.

Nemocenská v roce 2014

V roce 2014 pak platí, že první 3 pracovní neschopnosti jsou zaplaceny pouze v případě, že je nařízena karanténa. Jinak za 1 – 3 den nedostanete žádné peníze. Od 4 do 14 dne pracovní neschopnosti mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel. Ta se vyplácí za pracovní dny (resp. za neodpracované směny). OSVČ v této době nedostávají žádné peníze.

Od 15 dne vzniká nárok na nemocenské dávky. Jejich výše se odvíjí od stanoveného vyměřovacího základu. Ten se běžně určuje z hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud zaměstnanec u současného zaměstnavatele pracoval méně než 12 měsíců, tak se to počítá z kratší doba. U OSVČ se výše nemocenských dávek odvíjí od toho, jaké si platí měsíční platby na nemocenské pojištění.

Délka nemocenské je stanovená na 380dní (resp., přesněji, maximální délka pracovní neschopnosti není nijak omezena, omezení se vztahuje jen na tzv. „podpůrčí dobu“ během které jsou vypláceny nemocenské dávky, zákon současně ale připouští i možné prodloužení placené nemocenské až o 350 dní). Tato doba je stejná jak pro zaměstnance, tak i pro živnostníky. Je zde ale výjimka, která se vztahuje na pracující důchodce. Ti mohou čerpat placenou nemocenskou maximálně po dobu 70 dní.

Pracovní neschopnost po skončení pracovního poměru

To, jestli budete mít i po skončení pracovního poměru nárok na placenou nemocenskou, závisí na tom, kdy přesně vznikne tato pracovní neschopnost. Platí, že po skončení pracovního poměru běží ochranná lhůta 7 dní. Pokud vznikne pracovní neschopnost ještě v rámci této lhůty, pak má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky stejně jako by byl zaměstnaný.

Příklad: Paní Nováková má pracovní poměr na dobu určitou do 30. 4. 2014. Po skončení pracovního poměru, 5. 5. 2014 se jí stane úraz a je uznána práce neschopnou. Bude mít nárok na nemocenskou?

• Její pracovní neschopnost vznikla ještě v době 7 dní od konce pracovního poměru, je tedy v ochranné lhůtě a nárok na dávky mít bude
• Za prvních 14 dní pracovní neschopnosti ale nedostane žádné peníze, protože již není zaměstnaná a tak jí nenáleží náhrada mzdy
• Od 15 dne bude mít nárok na nemocenské dávky. Jejich výše se odvíjí od příjmu p. Novákové v posledním zaměstnání (stejně jako by byla stále zaměstnána)

Ukončení pracovního poměru během pracovní neschopnosti

Podobná situace by byla i v případě, že by pracovní neschopnost p. Novákové vznikla ještě během trvání jejího pracovního poměru. Řekněme, že její pracovní poměr na dobu určitou končí 30. 4. 2014. 20. 4. 2014 ale nastoupí do pracovní neschopnosti.

Zatímco u zaměstnanců na dobu neurčitou není možné, aby je zaměstnavatel během pracovní neschopnosti propustil (kromě specifických výjimek), u pracovního poměru na dobu určitou nemá pracovní neschopnost vliv na konec pracovní smlouvy.

V tomto případě by pracovní poměr p. Novákové byl ukončen 30. 4. 2014. Pracovní neschopnost a nárok na nemocenské dávky by tím ale nebyl nijak dotčen. V tomto konkrétním případě by to bylo takto:

• Za první 3 dny pracovní neschopnosti (20. 4. – 22.4) by p. Nováková nedostávala žádné peníze
• Následně od 23.4 do 30. 4. by měla nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele
• Následně další 3 dny kdy již zanikl pracovní poměr by p. Nováková opět nedostala nic
• Od 4. 5. by jí pak vznikl nárok na nemocenské dávky

Toto byly jen dva modelové příklady, jak to funguje, pokud onemocníte před skončením pracovního poměru nebo až po jeho skončení. V reálném životě ale může nastávat mnoho dalších situací, které není možné jednoduše popsat. Pokud máte nějaký dotaz, jak by to bylo s nárokem na nemocenskou ve vašem případě, napište svůj dotaz do následující diskuse a my se vám pokusíme poradit.

Akční nabídka: Potřebujete sehnat peníze a nevíte si rady? Podívejte se na tuto finanční nabídku – Krátkodobé rychlé půjčky ihned. Uvidíte že budete spokojeni. A když ne tak zkuste ještě tuto – Půjčka 20000 Kč bez registru. Je to zaručený způsob jak získat peníze.

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další užitečné informace

• Jak je placená nemocenská
• Kdo má nárok na nemocenskou 2024
• Náhrada mzdy za nemoc
• Nemocenské pojištění 2024
• Pracovní neschopnost - pracující důchodce
• Pracovní neschopnost po skončení pracovního poměru
• Prodloužení pracovní neschopnosti a placení nemocenské
• Ukončení pracovního poměru během pracovní neschopnosti
• Výpočet nemocenské od zaměstnavatele
• Zvýšení nemocenské dávky 2024