Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti – kdo má nárok na podporu a jak dlouho?

Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti – kdo má nárok na podporu a jak dlouho?

Maximální podpora v nezaměstnanosti 2017 = 15 660 Kč (v roce 2016 byla 15 024 Kč)

Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2017? Spočítejte si to sami v naší online kalkulačce pro výpočet výše podpory. Také se podíváme na to jaká v roce 2017 maximální podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. A na vše co souvisí s uplatněním nároku na podporu, pokud přidejte o zaměstnání.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2024

Od začátku roku 2024, se zvyšuje maximální podpora v nezaměstnanosti a maximální podpora při rekvalifikaci.

Od 1. 1. 2024, se mění i některé podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dochází ke zpřísnění podmínek, bude nutná delší minimální odpracovaná doba (při opakované žádosti o podporu). Odstupné už nebude mít vliv na výplatu podpory.

Aktuální kalkulačku podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 najdete zde.

Na podporu, mohou mít nárok i OSVČ, po skončení nebo přerušení podnikání – viz. Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ v roce 2024.

Výpočet výše podpory v nezaměstnanosti

Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2024
Kdo dal výpověď?

* Pokud je podána výpověď bez vážného důvodu, nebo pokud je pracovní poměr ukončený dohodou (bez vážného důvodu), je podpora v nezaměstnanosti nižší (vážné důvody pro výpověď definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně pak § 5c - podrobněji níže.)
Při výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance, při vážných důvodech, je podpora vyplácena v plné výši.
Při výpovědi z důvodu hrubého porušení pracovní kázně, pak nárok na podporu nevzniká vůbec.

Kolik je vám roků?

Čistá mzda

Výpočet

Jak se mění podpora v nezaměstnanosti v roce 2017?

Základní podmínky pro nárok na podporu, pokud jste nezaměstnání, jsou v roce 2017 stejné, jako v přechozím roce (2016). Od 1. 1. 2017 ale platí jiná částka průměrné mzdy, od které se pak odvíjí maximální výše podpory.

Od 1. 1. 2017 tedy platí, že pro účely zákona o zaměstnanosti, je průměrná mzda v 1 až 3 čtvrtletí roku 2016 stanovena na 27 000 Kč. Od toho se pak odvíjí i maximální výše podpory v nezaměstnanosti:

  • Maximální podpora v nezaměstnanosti 2017 = 15 660 Kč (v roce 2016 byla 15 024 Kč)
  • Maximální podpora při rekvalifikaci 2017 = 17 550 Kč (v roce 2016 byla 16 837 Kč)

Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2017

V zásadě nic jako „minimální“ podpora v nezaměstnanosti není. Výše podpory se odvíjí od průměrného příjmu. Pokud by někdo pracoval za minimální mzdu (což je v roce 11000 Kč), pak by měl nárok na podporu ve výši:

  • První dva měsíce (65%) = 7150 Kč
  • Druhé dva měsíce (50%) = 5500 Kč
  • 5 a další měsíc (45%) = 4950 Kč (*)

(*) Podpora ve výši 45% je pak vyplácena již od prvního měsíce, pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnance bez uvedení vážného důvodu apod.

Pokud ale někdo pracuje za nižší mzdu, než je ta minimální (což je v určitých případech možné), nebo pokud pracuje jen na zkrácený úvazek, pak má pochopitelně i nižší podporu.

Speciálním případem je pak situace, kdy u nezaměstnaného není možné spočítat průměrný příjem. To je třeba i případ nároku na podporu po skončení rodičovské. V takovém případě se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy a je v této výši:

  • První dva měsíce (15% z 27000 Kč) = 4050 Kč
  • Druhé dva měsíce (12% z 27000 Kč) = 3240 Kč
  • 5 a další měsíc (11% z 27000 Kč) = 2970 Kč

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte, pokud splňujete podmínku minimální „odpracované“ doby 12 měsíců v posledních 2 letech.

Pod termínem „odpracovaná doba“ je myšlena účast na důchodovém pojištění. Tedy typicky zaměstnání, podnikání jako OSVČ, v některých případech pak i práce na DPP (dohoda o provedení práce s příjmem vyšším než 10000 Kč měsíčně) nebo práce na DPČ (dohoda o pracovní činnosti s příjmem vyšším než 2500 Kč měsíčně).

Do oné „odpracované doby“ se pak může započítat i jiná činnost (tzv. „náhradní“ doba zaměstnání). To je případ třeba ženy, která je doma s dětmi na rodičovské dovolené nebo která dostává rodičovský příspěvek. Nebo to může být výkon dobrovolnické služby, příprava na budoucí povolání u osoby se zdravotním postižením, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3 stupně apod.

Jak dlouho se platí podpora v nezaměstnanosti

Doba, po kterou můžete dostávat podporu v nezaměstnanosti je odstupňována podle věku:

  • Do 50 roků je to 5 měsíců
  • Nad 50 roků do 55 roků je to 8 měsíců
  • Nad 55 roků je to 11 měsíců

Pokud ale současně dostáváte odstupné, tak za dobu, za kterou máte nárok na odstupné, podporu v nezaměstnanosti nedostanete. Tím o ni nepřicházíte. Jen se odkládá zahájení její výplaty na skončení doby odstupného.

Přivýdělek nebo brigáda pro nezaměstnané na Úřadu práce

V době, kdy jste nezaměstnaní a vedení v evidenci Úřadu práce, je omezena možnost práce v zaměstnání. Resp., v době, kdy dostáváte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte vykonávat žádné zaměstnání (ani brigádu na DPP nebo DPČ).

V době, kdy jste v evidenci úřadu práce, ale již nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak můžete pracovat v tzv. „nekolidujícím zaměstnání“. V takovém případě nesmí být váš příjem vyšší než polovina průměrné mzdy. Ta se od 1. 1. 2017 zvyšuje na 11000 Kč. V roce 2017 si tak jako nezaměstnaní můžete vydělat maximálně 5500 Kč měsíčně.

Pozor ale na to, že pokud na Úřadu práce začnete pracovat, musíte tuto skutečnost ihned nahlásit a to bez ohledu na výši příjmu.

Kdy má nárok na podporu v nezaměstnanosti student?

Studenti (střední nebo vysoké školy) obecně po skončení studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nemívají. Během studia za ně stát platí jenom zdravotní pojištění (nejsou tedy účastníky důchodového pojištění a tak nesplňují podmínku minimální doby pro nárok na podporu).

Student, má po skončení studia, nárok na podporu v nezaměstnanosti, pouze v případě, že již během studia vykonává nějaké zaměstnání, které mu zakládá účast na důchodovém pojištění. Tedy buď klasické zaměstnání (byť na zkrácený úvazek) nebo práce na DPP (dohoda o provedení práce s příjmem vyšším než 10000 Kč měsíčně) nebo práce na DPČ (dohoda o pracovní činnosti s příjmem vyšším než 2500 Kč měsíčně).

Kdy musím jít na Úřad práce?

Tak předně není žádná povinnost chodit na Úřad práce. Je to na dobrovolném rozhodnutí. Pokud ale chcete, aby vám případná podpora v nezaměstnanosti navazovala na ukončené zaměstnání, pak je nutné na Úřad práce zajít do 3 dnů od skončení posledního zaměstnání.

Nemocenská na Úřadu práce

V případě, že onemocníte během doby, kdy jste vedeni v evidenci úřadu práce, pak nemáte nárok na „placenou nemocenskou“. V době, kdy jste v evidenci UP, za vás stát hradí pouze zdravotní pojištění. To nemocenské za vás nikdo neplatí a tak nevzniká nárok na nemocenské dávky. Výjimkou je situace, kdy ukončíte pracovní poměr, jdete na Úřad práce a onemocníte do 7 dní od skončení posledního zaměstnání. 7 dní je ochranná lhůta, kdy ještě máte nárok na nemocenské dávky i když jste již nezaměstnaní.

Mateřská na Úřadu práce

Podobné jako s nemocenskou, je to i s nárokem na mateřskou (PPM, peněžitá pomoc v mateřství). Ta je vyplácena také na základě nemocenského pojištění. Nezaměstnaná žena, která je na úřadu práce, tedy může mít na „mateřskou“ nárok pouze v případě, že by zahájení PPM spadalo ještě do období 180 dní od skončení posledního zaměstnání (přesněji je to „až“ 180 dní, pokud bylo poslední zaměstnání, ve kterém žena otěhotněla, kratší než 180 dní, pak je adekvátně kratší i ochranná lhůta pro mateřskou).

SUPER nabídka: Nevíte, kde vzít peníze? Pomůžeme vám! Máme tady neopakovatelnou akční nabídku – Pujcky na smenku ihned. Určitě budete spokojeni. A pokud jsme se náhodou netrefili správně, pak nabízíme ještě – Soukromá půjčka na směnku ihned. To je solidní a jistá cesta, jak sehnat peníze.

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další užitečné informace

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.