Kalkulačka nemocenská od 1. 1. 2024

Od 1. 1. 2024 se také poněkud mění pravidla pro výpočet nemocenské. Zvyšují se redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek. Ty se pak v průběhu neschopenky zvyšují z 60% až na 72% z hrubé mzdy (redukovaného vyměřovacího základu).

Zajímalo by vás, kolik peněz dostanete, pokud budete doma na neschopence? Jaké jsou podmínky a pravidla pro výpočet výše nemocenských dávek v roce 2024? A jaké změny začnou platit od 1. 1. 2024?

Připravili jsme pro vás aktualizovanou podobu kalkulačky pro výpočet výše nemocenské (při dlouhodobé pracovní neschopnosti) pro aktuální rok 2024.

Kalkulačka: Výpočet výše nemocenských dávek v roce 2024

Pro výpočet toho, kolik byste měli dostat peněz za pracovní neschopnost, je nutné zadat několik základních údajů. Pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 dní, je rozhodující průměrný hrubý výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí. Zjednodušeně se dá vypočítat z průměrné hrubé mzdy.

Pro výpočet nemocenských dávek od 15 dne na neschopence, je rozhodující denní vyměřovací základ. Ten se zpravidla počítá na základě hrubé mzdy, za posledních 12 měsíců (v posledním zaměstnání):

Kalkulačka nemocenská 2024

Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku, za předchozí kalendářní čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Kolik je nemocenská v roce 2024

Výše nemocenské se odvíjí od toho, jaká je vaše hrubá mzda (resp. vyměřovací základ pro nemocenské dávky). Případně u OSVČ, se výše nemocenských dávek odvíjí od toho, jaký mají vyměřovací základ (jak vysoké si platí dobrovolné nemocenské pojištění) – viz tato kalkulačka pro výpočet nemocenské pro OSVČ v roce 2024.

Výše nemocenské se v průběhu neschopenky několikrát mění:

1 – 15 den pracovní neschopnosti = vzniká nárok na náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele, ve výši 60%
15 – 30 den pracovní neschopnosti = vyplácí se 60% z redukovaného vyměřovacího základu
31 – 60 den pracovní neschopnosti = vyplácí se 66% z redukovaného vyměřovacího základu
Od 61 dne (do skončení PN) = vyplácí se 72% z redukovaného vyměřovacího základu

Jak se počítá výše nemocenské v roce 2024?

Pro výpočet výše nemocenské (při dlouhodobé pracovní neschopnosti), je určující vyměřovací základ. To je zjednodušeně vaše hrubá mzda vydělená počtem kalendářních dní (připadajících na rozhodné období).

Nemocenská ale není ve stejné výši, jako zmíněný vyměřovací základ. Při výpočtu nemocenských dávek se nejprve provádí redukce. Od 1. 1. 2024 platí tato pravidla:

1 redukční hranice = vyměřovací základ do 1466 Kč = započítá se 90%
2 redukční hranice = od 1466 Kč do 2199 Kč = započítá se 60%
3 redukční hranice = od 2199 Kč do 4397 Kč = započítá se 30%
Nad 4397 Kč se již nezapočítává nic

Výsledkem aplikace redukčních hranic je redukovaný vyměřovací základ, z nějž se počítá konečná výše nemocenské (60 – 72%).

Nemocenské dávky se vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Tedy i za víkendy nebo státní svátky (není to tedy tak, že by se nemocenská platila jen za pracovní dny).

Kdo má nárok na placenou nemocenskou?

Když někdo onemocní, nezaznamená to automaticky, že by mu stát vyplácel nemocenskou. Obecně platí, že na placenou neschopenku má nárok jen ten, kdo pracuje, a za koho platí zaměstnavatel nemocenské pojištění.

Nárok na nemocenskou tedy nemají:

OSVČ – obecně podnikatelé nárok na nemocenskou nemají, pouze pokud by si platili dobrovolné nemocenské pojištění (drtivá většina OSVČ si jej neplatí)
Studenti – za studenty stát nemocenské pojištění neplatí, nárok na nemocenské tedy nevzniká
Nezaměstnaní – za nezaměstnané také nikdo nemocenské pojištění neplatí, nárok by vznikal pouze v případě, že by nezaměstnaný onemocněl ještě v ochranné lhůtě, což je 7 dní od skončení posledního zaměstnání
Práce na DPP – nárok na placenou neschopenku by byl pouze v případě, že měsíční příjem překračuje 10000 Kč (pak má zaměstnavatel povinnost platit jednotlivé odvody (sociální, zdravotní, nemocenské apod.))
Práce na DPČ – nárok na placenou neschopenku by byl pouze v případě, že je sjednán rozhodný příjem od 4000 Kč měsíčně (pak má zaměstnavatel povinnost platit jednotlivé odvody (sociální, zdravotní, nemocenské apod.))

Nárok na placenou neschopenku pak nemají ani důchodci (s výjimkou pracujících důchodců, ale i u nich je omezena maximální délka placené nemocenské na max. 70 dní), ženy na mateřské nebo rodičovské apod.

Je nárok na neschopenku (placenou nemocenskou) i ve zkušební době?

Pokud je zaměstnanec ve zkušební době a onemocní nebo se mu stane nějaký úraz, tak to na jeho nárok ne neschopenku (a nemocenské dávky) nemá žádný vliv. I zde platí stejná pravidla jako u „běžných“ zaměstnanců s pracovním poměrem na dobu určitou nebo neurčitou.

Je zde ale přesto jedna výjimka. Zatímco běžný zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou nemůže být během pracovní neschopnosti propuštěn (tj. nemůže dostat výpověď od zaměstnavatele, ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance nebo ukončení dohodou možné je), v případě, že je zaměstnanec ještě ve zkušební době, tak jej zaměstnavatel může propustit, i když je v pracovní neschopnosti.

Platí zde pouze omezení, že pracovní poměr ve zkušební době nemůže být ze strany zaměstnavatele ukončen během prvních 14 dní PN. Od 15 dne už ale je možné pracovní poměr ukončit. Na vyplácení nemocenských dávek to, ale nemá vliv. Pracovní neschopnost (a výplata nemocenských dávek), by pokračovala dále, i po skončení pracovního poměru ve zkušební době.

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Pokud někdo skončí zaměstnání (pracovní poměr), je nezaměstnaný a onemocní, pak bude záležet především na to, kdy bude zahájena pracovní neschopnost. Po skončení zaměstnání totiž běží tzv. ochranná lhůta, která je 7 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání.

Pokud tedy nezaměstnaný onemocní během oněch 7 dní ochranné lhůty, má nárok na nemocenskou, tak jako by byl stále zaměstnaný. Je zde ale rozdíl v tom. Že nemocenská mu bude vyplácena až od 15 dne. Za prvních 14 dní nic nedostane (to se vyplácí jen náhrada mzdy, kterou dostávají zaměstnanci).

Akční nabídka: Máte hluboko do kapsy? Potřebujete finanční injekci a nevíte, kde sehnat peníze? Máme tady výhodnou akční nabídku – Půjčky online bez registru. Nebo se také podívejte na další nabídku solidní a ověřené půjčky – Nebankovní kreditní karty. Získejte peníze ještě dnes. Šance na schválení pro každého žadatele.

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další užitečné informace

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.