Pokud se pak rodiče nejsou schopni dohodnout, řeší určení vyživovací povinnosti a stanovení výše alimentů, soud.
Zajímalo by vás, jaká je doporučená výše výživného na dítě? V jaké výši by měl soud stanovit alimenty? Je nějaké minimum nebo maximum? A z čeho se vychází při výpočtu, kolik budete muset platit (nebo kolik budete dostávat), po rozvodu na dítě?
V následující kalkulačce si můžete spočítat doporučenou výši výživného. Podíváme se i na to, jak je to povinností platit alimenty pro nezletilé (nebo naopak zletilé), dítě. A i na další otázky, které souvisí s vyživovací povinností na dítě.
Do této kalkulačky zadávejte výši příjmů rodiče, kterému byla soudem určena povinnost platit výživné (čisté příjmy, jako je například výplata ze zaměstnání, nebo případně i všechny další čisté příjmy – z podnikání, důchody, oděna za práci na dohodu DPP nebo DPČ, apod.).
Pro výpočet výživného, hraje roli celkový počet dětí (počet vyživovacích povinností), věk dětí (a fáze jejich života) a také doba, kterou druhý rodič tráví s dítětem (podíl druhého rodiče na péči o dítě).
Výpočet v kalkulačce výživného, vychází z metodiky pro výpočet doporučené výše alimentů, kterou vydalo Ministerstvo spravedlnosti (viz zde).
Asi nejčastěji se řeší povinnost platit alimenty mezi rozvedenými rodiči a dětmi. Problematika vyživovací povinnosti je ale podstatně komplexnější.
Jednak platí vzájemná vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi. Stejně tak, jako mají rodiče vyživovací povinnost vůči nezletilým (nebo i zletilým nezaopatřeným) dětem, tak mají vyživovací povinnost i děti vůči rodičům.
Vyživovací povinnost pak v určitém omezeném rozsahu přechází třeba i na prarodiče (pokud například vyživovací povinnost vůči dětem nejsou schopni plnit rodiče), nebo i na vzdálenější příbuzné.
Platí také vyživovací povinnost otce dítěte vůči neprovdané matce (do 2 roků dítěte) nebo vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely.
Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku se ale dále budeme zabývat pouze vyživovací povinností rodičů vůči dětem, a to pak zvláště v souvislosti s rozvodem.
Výživné může být mezi rozvedenými rodiči stanoveno dohodou. Ta může být dokonce jen ústní. To je ale značně nepraktické, protože pokud je ústní dohoda uzavřena bez svědků, tak je jen obtížně vymahatelná.
I když máte po rozvodu s bývalým manželem/manželkou sebelepší vztahy, nikdy nevíte, co se stane v budoucnu. I proto je lepší mít dohodu o výživném ošetřenu písemnou formou. Není tedy nezbytně nutné obracet se na soud (byť v některých případech je lepší, nebo dokonce nutné, si nechat tuto dohodou potvrdit soudem). Dohoda o výživném by ale určitě měla být uzavřena písemnou formou.
Pokud se pak rodiče nejsou schopni dohodnout, řeší určení vyživovací povinnosti a stanovení výše alimentů, soud.
Při určování výše alimentů vychází soud z toho, co říkají zákony. Tedy, že dítě má nárok na obdobnou životní úroveň, jako jeho rodiče. Při stanovení výše výživného by tedy soud měl přihlížet k tomu, jaká byla životní úroveň dítěte (rodiny) před rozvodem, a jaká je jeho životní úroveň po rozvodu.
Pro určení výše výživného neexistuje nějaký přesný vzorec. Jsou určité tabulky doporučené výše výživného (viz dále), v tomto případě se jedná pouze o doporučení, které není pro soudce právně závazné. Je ale pravda, že většina soudců k doporučené výši výživného přihlíží. Soudce ale může přihlédnout i k různým individuálním okolnostem, a stanovit tak výši výživného podstatně vyšší nebo nižší, než jaká je ta doporučená.
V následující tabulce najdete doporučenou výši výživného (aktuální verze tabulky, kterou vydalo Ministerstvo spravedlnosti. V tabulce jsou tyto 4 kategorie, podle věku/životní fáze:
Věk | Výživné na 1 dítě | Výživné na 2 děti | Výživné na 3 děti | Výživné na 4 děti |
---|---|---|---|---|
I. | 14% | 12% | 10% | 8% |
II. | 16% | 14% | 12% | 10% |
III. | 18% | 16% | 14% | 12% |
IV. | 20% | 18% | 16% | 14% |
Pro výše uvedenou tabulku, ale současně platí o omezení – rodiči, který bude platit alimenty, musí zůstat k dispozici určitá minimální částka:
Nezabavitelná částka, která musí zůstat po zaplacení alimentů, je stejná jako nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci. V roce 2024 se jedná minimálně o 12 705 Kč + k tomu ještě 1/3 ze zbylé části čisté mzdy (viz kalkulačka pro výpočet nezabavitelné částky v roce 2024)
Pokud je vyživovací povinnost a výše alimentů stanovena soudem, je nutné se pro zvýšení nebo snížení alimentů obracet také na soud. Stejně tak, jako pro ukončení vyživovací povinnosti.
Zvýšení/snížení alimentů je možné jak vzhledem k věku dítěte (i podle výše uvedené tabulky je vidět, že pro různě staré děti by měla náležet různá výše výživného) nebo i vzhledem ke změnám majetkových poměrů (což může být situace, kdy je rodič s povinností platit alimenty, například v dlouhodobé pracovní neschopnosti ap.).
Pokud byla vyživovací povinnost stanovena soudem, pak je povinnost platit výživné do doby, dokud soud nerozhodne o jejím ukončení. Návrh na ukončení vyživovací povinnosti pak může podávat jak povinný (plátce), tak i dítě (příjemce).
Určitě neplatí, že by vyživovací povinnost automaticky končila tím, že dítě dosáhne věku 18 roků. Ukončení povinnosti platit alimenty je spíše navázáno na schopnost dítěte se uživit.
Pokud například zletilé dítě po dosažení 18 roků dále studuje (například na střední, vysoké nebo třeba vyšší odborné škole), pak trvá i vyživovací povinnost. Stejně tak může dojít k situaci, kdy dítě po dosažení věku 18 roků, ukončí studium, a nějakou dobu pracuje. Pak je vyživovací povinnost ukončena. Po nějaké době, ale dítě opět zahájí studium, a to může být důvodem ke znovuobnovení povinnosti platit výživné.
Neplacení alimentů – po dobu delší než 4 měsíce je trestným činem, u kterého (zvláště pokud se tak děje opakovaně) hrozí i nepodmíněný trest odnětí svobody. Neplacení alimentů (výživného) je druhým nejčastějším trestným činem v ČR. A to jen díky tomu, že velká část neplacení alimentů ani není oznámena. Nebo i díky tomu, že řada „neplatičů“ platí právě jen tak, aby se vyhnula naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Pokud nejsou alimenty včas zaplaceny, a je to delší doba (4 měsíce a více), pak je možné na „neplatiče“ podat trestné oznámení. To na jednu stranu může poměrně dobře fungovat. Řada neplatičů raději dlužné výživné uhradí, než aby měla nějaké problémy s policií nebo soudem.
Podívejte se na další užitečné informace:
Pokud ale dlužník nezaplatí, pak policie ani soud zpravidla příliš nepomohou z vymáháním dlužného výživného (policie to neřeší vůbec, soud má jen omezení možnosti).
Bez ohledu na délku dluhu je možné se obrátit na soudního exekutora. K tomu v zásadě stačí mít k dispozici rozhodnutí soudu (stanovující vyživovací povinnost). Na základě toho pak příslušný exekutor může připravit návrh na zahájení exekuce. Exekutor má řadu možností, jak vymáhat dlužnou částku. Od srážek ze mzdy, přes blokaci účtu v bance, po pozastavení platnosti řidičského průkazu nebo zabavení majetku.
Akční nabídka: Máte hluboko do kapsy? Potřebujete finanční injekci a nevíte, kde sehnat peníze? Máme tady výhodnou akční nabídku – Rychlá půjčka bez ručitele – až 80.000 Kč. Nebo se také podívejte na další nabídku solidní a ověřené půjčky – Nebankovní úvěr až 2 milióny korun. Získejte peníze ještě dnes. Šance na schválení pro každého žadatele.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.