Pro výpočet toho, kolik je nemocenská, jsou rozhodující tzv. „redukční hranice“.
Víte, na kolik peněz máte nárok, pokud onemocníte nebo se vám stane nějaký úraz? Kolik je nemocenská v roce 2016, a jaké jsou podmínky pro její získání? Jak je to s nemocenskou ve zkušební době nebo po skončení pracovního poměru? A kdy může přijít kontrola během nemocenské? Na toto a další, vám odpoví naše kalkulačka pro výpočet nemocenské v roce 2016.
Od 1. 1. 2024, dochází ke zvýšení redukčních hranic, pro výpočet nemocenských dávek (což má vliv i na výpočet nemocenské do zaměstnavatele).
Může dojít i k mírnému zvýšení nemocenské. Základní podmínky pro nárok na placenou neschopenku, jsou stejné, jako v předchozích letech.
Aktuální výpočet 2024:
Na nemocenskou, respektive nemocenské dávky během pracovní neschopnosti mají nárok především zaměstnanci (za které nemocenské pojištění hradí zaměstnavatel) nebo i OSVČ (pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění).
Pro stanovení výše nemocenské je rozhodující Váš příjem (resp. z něj vyplývající vyměřovací základ, u OSVČ pak záleží na výši pojištěného na NP). Ten se vypočítává z rozhodného období, což je zpravidla posledních 12 měsíců u posledního zaměstnavatele (může to být ale i jinak – viz dále).
Aktuálně (tedy v roce 2016) platí, že za první 3 dny zaměstnanec nedostává žádnou náhradu mzdy, ani nemocenské dávky (výjimku tvoří situace kdy je například nařízena karanténa).
Od 4 do 14 dne pracovní neschopnosti pak zaměstnanci dostávají tzv. „náhradu mzdy“ od svého zaměstnavatele. OSVČ v této době nemají nárok na žádné nemocenské dávky ani na náhradu mzdy (protože z logiky věci OSVČ žádnou mzdu nedostává).
Od 15 dne pracovní neschopnosti pak zaměstnancům nebo OSVČ (kteří si hradí dobrovolné nemocenské pojištění), náleží nemocenské dávky. Výplata dávek probíhá maximálně po dobu jednoho roku, v oprávněných případech může být i prodloužena.
Pro výpočet toho, kolik je nemocenská, jsou rozhodující tzv. „redukční hranice“. Jedná se o to, že pokud pracujete u jednoho zaměstnavatele po celý předchozí rok, s průměrnou mzdou řekněme 40 tisíc korun hrubého měsíčně, pak je vyměřovací základ 1315,07 Kč/den (tedy 40000 * 12/365).
Tento vyměřovací základ se pak dále redukuje a to takto:
Při hrubé mzdě 40 tisíc korun by tedy redukovaný denní vyměřovací základ byl 1060 Kč. Z této částky je pak nemocenská stanovena jako 60%, tedy 636 Kč. Tato částka je pak vyplácena za každý kalendářní den (tedy včetně víkendů a státních svátků) trvání pracovní neschopnosti. Pokud by tedy rvala pracovní neschopnost po celý měsíc (30 dní) pak by celková výše byla 19 080 Kč. (uvedené částky se vztahují k tomuto konkrétnímu případu, tedy hrubé mzdě 40 tisíc korun)
Na nemocenské dávky je nárok i ve zkušební době. Podstatné je to, aby se jednalo o zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (tedy klasický pracovní poměr, u DPP či DPČ záleží na skutečném, resp. sjednaném příjmu).
Výše nemocenské se odvíjí vždy od poslední pojištěné činnosti. Pokud tedy někdo nastoupí do nového zaměstnání, pracuje zde jeden měsíc a pak ještě ve zkušební době nastoupí do pracovní neschopnosti, pak se i tak výše dávek odvíjí od příjmu z tohoto zaměstnání.
Pokud není v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dní, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ.
Podívejte se na další užitečné informace:
Pokud někdo ukončí pracovní poměr a poté onemocní, může mít v určitých případech i tak nárok na nemocenské dávky. Jedná se o to, že po skončení zaměstnání běží tzv. ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní od skončení posledního zaměstnání.
V době, kdy jste evidování na Úřadu práce, za vás stát neplatí nemocenské pojištění (hradí pouze zdravotní pojištění). Pokud tedy onemocníte nebo utrpíte nějaký úraz jako nezaměstnaní v evidenci Úřadu práce, pak nárok na nemocenské dávky nevzniká.
Výjimkou by byla situace, kdy by pracovní neschopnost vznikla do 7 kalendářních dní od skončení posledního zaměstnání (tedy ještě v ochranné lhůtě).
Kontrolu dodržování léčebného režimu během pracovní neschopnosti může provádět jak příslušný „orgán“ (ČSSZ, resp. místní pracoviště OSSZ) nebo také zaměstnavatel. Kontrola během nemocenské může probíhat v zásadě kdykoliv – zákon tyto kontroly nijak přesně nevymezuje. Platí, že kontrola by neměla narušovat „noční“ klid – tedy kontroly by neměly probíhat mezi 22:00 až 6:00. Jinak žádné omezení není.
SUPER nabídka: Nevíte, kde vzít peníze? Pomůžeme vám! Máme tady neopakovatelnou akční nabídku – Půjčka ihned před výplatou. Určitě budete spokojeni. A pokud jsme se náhodou netrefili správně, pak nabízíme ještě – Online půjčky do 5000 Kč. To je solidní a jistá cest, jak sehnat peníze.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.